Velmi stručný popis osmi hlavních keltských svátků.
Slaví se buď v noci z 31.10. na 1.11. nebo nejbližší noc, kdy je měsíc ve fázi nov. Začátek keltského nového roku, začátek studené poloviny roku. Připomínáme si naše předky (i ty, kteří už nežijí).
Slaví se 21.12. Nejkratší den a nejdelší noc. Oslavujeme, že se dny budou už jen prodlužovat. Obydlí vyzdobíme jmelím, břečťanem, případně domů doneseme zelený smrček nebo jedličku.
Slaví se buď v noci z 31.1. na 1.2. nebo nejbližší noc, kdy je měsíc ve fázi první čvrť (měsíc dorůstá). Zemědělci si připravují nástroje, co nevidět přijde jaro. Dny už jsou delší. Pokud není úplně zimní počasí, navštěvujeme studánky a čistíme je.
Slaví se 21.3. Jaro se probudilo. Keltové podobně jako my pletli pomlázky a malovali vajíčka, která symbolizovala život. Malovaná vajíčka byla schovávána v trávě a děti je chodily hledat. Vajíčka byla také rituálně zaorávána do polní brázdy.
Slaví se buď v noci z 30.4. na 1.5. nebo nejbližší noc, kdy je měsíc ve fázi úplněk. Začátek druhé poloviny keltského roku, tedy teplé poloviny roku. Keltové zapalovali ohně a dým z těchto ohňů měl očistný charakter. Na tento svátek se konaly keltské svatby.
Slaví se 21.6. Slunce je v největší síle, což je důvod k radosti. Nastává nejdelší den a nejkratší noc. Keltové se zdobili listy i květinami, tančili kolem ohně, skákali přes oheň a pálili čarovné byliny.
Slaví se buď v noci z 31.7. na 1.8. nebo nejbližší noc, kdy je měsíc ve fázi poslední čtvrť (měsíc couvá). Keltové oslavovali úrodu obilí, podobně jako se i dnes slaví dožínky. Také oslavovali rodinné vztahy. Na tento svátek se konaly keltské svatby.
Slaví se 23.9. Keltové si připomínali zkracující se dny. Oslavovali sklizeň, ať už materiální (úroda ovoce) nebo duchovní (básně). Nastal čas přátelských a rodinných setkání.
Zájemci o obřad nebo rituál: ozvěte se na kontakt.